Zahrádecký Sokol
Dne 23. února 1919, z popudu mladých lidí vedených Karlem Wasserbauerem byla svolána do hostince "U Rojků" veřejná schůze s úmyslem založit TJ Sokol. O významu a ideálech Sokola zde promluvil řídící učitel František Kubík a po jeho projevu byl zvolen přípravný výbor který již 11. května téhož roku svolal valnou hromadu, byl založen Sokol, hned po založení rozvíjel svoji činnost a již v roce 1920 se zúčastnil 7. všesokolského sletu v Praze.
Cvičilo se ve velké světnici u Wasserbauerů, později v hostinci "U Myslíků". Mimo cvičení se hrála i divadla, pořádaly se taneční zábavy a přednášky. Sokol se stal nositelem kulturního a společenského života, avšak díky neustálým problémům se sálem a pozemkem pro cvičení se TJ stěhovala od Myslíků k Rojkům a po několika letech zase zpět. Nejednou bylo uvažováno o stavbě sokolovny. Poprvé v roce 1924 byly vypracovány plány na stavbu sokolovny z vyhořelé stodoly u Rojků. Neuskutečnění stavby zapříčinilo otázka přístupové cesty, jež vedla přes cizí pozemky a nebylo možno získat ani výkup ani služebnost.
Tělocvičná jednota se účastnila všech poválečných sletů, činnost však byla za druhé světové války pozastavena, ale po roce 1945 opět obnovena. Před druhou světovou válkou se počet členů pohyboval kolem sedmdesáti. Byly pravidelně pořádány cvičební besídky a akademie a v letních měsících byla cvičení posílena účastí žákovské kolonie Bubeneč, který pravidelně tábořil v Kobylím dole. Všechna veřejná vystoupení byla hojně navštěvována a tyto dny se stávaly svátkem celého městečka. V souvislosti s činností sokola je nutné se zmínit i učitelském orchestru pod vedením br. Jaroslava Hájka a o kapele br. Antonína Myslíka.
Po roce 1945 se opět uvažovalo o stavbě vlastní sokolovny a byl zakoupen pozemek od obce Snět na druhé straně řeky Želivky, kde byl později vystavěn zimní stadion. Touha vystavět sokolovnu přímo v Zahrádce nakonec oslavila vítězství, když se podařilo získat pozemek v horní části Zahrádky od vdovy po zahrádeckém rodáku paní Bělohradské, žijící v Brně.
Vlastní stánek dával neomezené možnosti k činnosti Sokola. Na prostorném jevišti byla sehrána řada divadelních her jak ochotníky, tak i profesionálními herci z krajských měst, při tanečních zábavách se vystřídala řada populárních souborů z celé republiky, a na některých těchto zábavách se počet návštěvníků pohyboval kolem jednoho tisíce.
V padesátých letech byl vybudován za sokolovnou fotbalový stadion, v sedmdesátých letech se činnost TJ z důvodu likvidace Zahrádky zastavila.
Zleva:
1. obr: Sokolovna z venku.
1. a 2. obr: Interiéry Sokolovny.
4. obr: Fotbalové hřiště za Sokolovnou.
Zdroje obrázků: Facebookové stránky Zahrádka u Ledče nad Sázavou