Aktualizace a doplnění projektu záchrany a využití kostela sv. Víta v Zahrádce
Obec: Horní Paseka
Okres: Havlíčkův Brod
Kraj: Vysočina
KÚ: Horní Paseka (790192)
Rejstříkové číslo památky: 14421/6-361
Tento souhrnný dokument navazuje na Projekt na záchranu kostela sv. Víta v Zahrádce zpracovaný Ing. architektem Janem Faltou a Ing. Ivo Přichystalem ze Státního památkového ústavu v Pardubicích v dubnu 2002 (NPU, správa státního hradu Lipnice) a na projekt Památníku zátopové oblasti ZAHRÁDKA zpracovaný SÚRPMO Praha, Ing. arch. Wagner, 1983 (Archiv NPU, odborné územní pracoviště Brno).
Cílem dokumentu je shrnout a aktualizovat podklady pro realizaci záchrany kulturní památky - kostela sv. Víta v Zahrádce a dokončení zřízení Památníku zátopové oblasti a přemyslovské historie povodí Želivky.
A) Popis objektu a jeho stavu
A.1 Kulturně historický a archeologický význam místa
Kostel sv. Víta připomíná více než 700letou existenci zrušeného městysu Zahrádka u Ledče nad Sázavou.
Městys Zahrádka se nacházel na pravém břehu řeky Želivky v nadmořské výšce kolem 400 m na mírně se svažujícím úbočí vrchu Šafranice (627 m n.m.). Roku 1219 král Přemysl I. daroval ves Zahrádku Královské kapitule Vyšehradské. Papež Inocenc IV. potvrdil toto obdarování listinou ze dne 21. prosince 1245. Městečko, které mělo 1187 obyvatel v roce 1928, muselo postupně v letech 1970 -1976 ustoupit napouštění přehradní nádrže Švihov na řece Želivce budované jako zásobárna pitné vody pro hlavní město Prahu a část středočeského kraje.
S ohledem na svou historickou hodnotu byl na břehu přehradní nádrže zachován kostel sv. Víta. Kostel byl vystavěn po roce 1219 původně v románském slohu na místě starší sakrální stavby založené před rokem 1200. Románská stavba zůstala z větší části zachována v dochovaném, později zbarokizovaném objektu kostela. Poslední rozsáhlejší přestavba kostela byla provedena po požáru, který zničil větší část městečka, v roce 1850. Jak prokázal záchranný průzkum prováděný v letech 1976 a 1977, byl kostel ve 14. století vyzdoben nástěnnými malbami.
Část nástěnných maleb z let 1340-1350 se dochovala na východní a jižní straně presbytáře a severní stěně kostela. Na triumfálním oblouku se dochovala malba sv. Markéty stojící na draku (kol. r. 1380) a klečící donátor (kol. r. 1390).
V presbytáři jsou 3 pásy výzdoby. V horním jsou patrny zbytky draperií a nohou původně zřejmě stojících postav, ve středním pět postav apoštolů a v dolním obrysy a siluety stojících postav přemyslovského genealogického cyklu. Malby v presbytáři jsou jedním z mála dochovaných vyobrazení genealogie českého vládnoucího knížecího rodu Přemyslovců. Po ikonografické stránce navazují na nástěnné malby v románské kapli sv. Kateřiny ve Znojmě (z r. 1134) či panovnický cyklus z Velislavovy bible. Na rozdíl od monumentálních cyklů zadávaných panovníky (např. Karlem IV. v císařském paláci na Karlštejně) se malby v kostele v Zahrádce vyznačují spíše rustikálním charakterem a podporují domněnku, že zobrazení genealogických cyklů mělo v Čechách delší tradici. Do dnešní doby se však zachovalo jen velmi málo obdobných materiálních dokladů výtvarného umění na českém venkově.
Dalšími stavebně historickými prvky kostela jsou jižní románský portál, gotická křížová klenba s dutým svorníkem, středověká dlažba zákristie, gotická střílnová okénka ve věži a kamenné kropenky u obou vchodů.
Vedle kostela na ploše bývalého náměstí je zachována socha P. Marie od pardubického sochaře Jakuba Teplého z roku 1738 a kamenná obecní kašna. Kostel i sochy byly prohlášeny kulturní památkou.
Cca 300 m od tohoto areálu se nachází pietní místo původního hřbitova s kaplí z druhé poloviny 19. století.
A.2 Současný stav objektu
Nástěnné malby byly odkryty v roce 1976 a jen provizorně částečně zajištěny. Kostel je od roku 1975 nevyužívaný. Od roku 2001 se zde 2x ročně konají setkání rodáků a přátel zaniklého městečka.
Zejména ze severní strany je zdivo kostela od země vlhké. Následkem závad okapových svodů jsou stěny promáčené i z vnější strany. Uvnitř i vně se rozšiřuje plíseň.
Postupně dochází k rozšiřování plísně na severní straně do oblastí, kde jsou zachované části nástěnných maleb. Následkem vzlínání vlhkosti dochází v presbytáři k dalšímu provlhnutí omítky, jejímu drolení a opadávání. Malba postupně bledne a omítka, na které je nanesena, se uvolňuje, drolí a rozpadá. Tím dojde k brzkému totálnímu zničení unikátních 700 let starých maleb.
A.3 Doposud provedené záchranné práce
Po dokončení archeologického výzkumu byla cca před 30 lety investorem výstavby vodního díla vybudována betonová podzemní stěna bránící pronikání vody z přehradní nádrže do podloží objektu, injektáž podloží a základů kostela a provedena základní rekonstrukce střechy a vnějšího pláště objektu.
V roce 2002 bylo vlastníkem provedeno ošetření krovu proti dřevokaznému hmyzu.
V roce 2006 byla vlastníkem provedena nouzová oprava havarijního stavu svodů dešťové vody (důsledek krádeže měděných svodů) a vně severní zdi kostela byla obnovena část betonového žlabu k odvedení dešťové vody, celkem v hodnotě cca 100 000,-Kč.
B) Návrh praktických kroků k záchraně a využití kostela
B.1 Úpravy majetkoprávních vztahů
Pro umožnění revitalizace je nezbytné zajistit majetkoprávní předpoklady pro přístup k objektu a pro využití bezprostředně sousedících pozemků. Všechny dotčené pozemky jsou ve vlastnictví České republiky. Jedná se tedy jen o změnu organizace, která má právo hospodařit s těmito pozemky nebo jejich částmi:
- Převod práva hospodaření s pozemkem p.č. 163/1 "ostatní plocha" ve vlastnictví státu z Povodí Vltavy, státní podnik na Národní památkový ústav
- Převod práva hospodaření s pozemkem p.č. 172 Horní Paseka (790192) ve vlastnictví státu z Lesy České republiky, s.p. na Národní památkový ústav
- Změna druhu a účelu využití pozemku p.č. 172 z "les" na "ostatní plocha"
- Vyčlenění části pozemku p.č. 3/1 ve vlastnictví státu, na kterou zasahuje oblast uvažovaného památníku a převod práva hospodaření z Lesy České republiky, s.p. na Národní památkový ústav
- Změna druhu a účelu využití vyčleněné části pozemku p.č. 3/1 z "les" na "ostatní plocha"
- Uzavření dohody mezi Národním památkovým ústavem a Povodím Vltavy, státním podnikem o využívání přístupové cesty ke kostelu (p.č. 2346/2) od nejbližší veřejné komunikace II/130 Ledeč n./S. – Humpolec a o možnosti průjezdu památníkem.
B.2 Stavební úpravy kostela a jeho okolí
Průzkum a vyčištění stávajícího odvodnění stavby včetně kopaných sond ke zjištění hladiny podzemní vody a provedení inženýrsko geologického průzkumu k ověření geologického a půdního profilu.
Zpracování projektu úprav
Obnova a doplnění odvodňovacího systému
- Odhalení základů stavby, obložení základového zdiva z vnější strany kamennými kvádry umožňujícími dýchání zdiva a vytvoření drenážního systému kolem základů zaústěného do svodného potrubí. Situování drenážního systému a svodného potrubí je nutno přizpůsobit výsledkům archeologického průzkumu bezprostředního okolí kostela, kde byly nalezeny kostrové hroby (PhDr. Jan Frolík, CSc. - Archeologický ústav AV ČR, PhDr. Julie Šulcová - NPÚ Pardubice).
- Prohlídka a úprava okapových svodů a zajištění odvodu vody z dešťových svodů mimo drenážní zásyp základů do odvodňovacího potrubí.
Úprava ochranného vnějšího zasklení okenních otvorů umožňující trvalé odvětrávání interiéru a oprava vitráží.
Vysušení obvodového zdiva.
Statické posouzení a zajištění konstrukce (s ohledem na trhliny v klenbách a zdivu)
Zajištění a restaurování nástěnných maleb.
Zřízení elektrické instalace, osvětlení, zásuvek, ozvučení interiéru.
Zřízení elektronického zabezpečovacího systému.
Dokončení vyčištění půdního prostoru. Ze suti vytřídit historickou nepoškozenou nebo jen částečně poškozenou střešní krytinu a ponechat ji v půdním prostoru pro dokumentaci původního pokrytí kostela.
Oprava schodiště ve věži a zřízení přístupu do prostoru krovu, kde by bylo možno zřídit depozitář nebo prostor pro rozšíření expozice.
Opravy a zabezpečení vstupních dveří, doplnění nových vstupních dveří do věže.
Obnova vstupního kamenného schodiště před západním portálem.
Oprava vnějších omítek.
Oprava vnitřních omítek - stropy s původní výmalbou, stěny v jednobarevném provedení navazujícím na restaurované nástěnné malby a kamenné prvky. Instalace závěsů pro výstavní panely a další exponáty.
Zřízení ohrazení areálu včetně obnovy zábradlí na opěrné zdi - dřevěné více prvkové zábradlí s ocelovými stojkami.
Oprava kašny na bývalém náměstí a obnovení jejího připojení na stávající vodovod a zapojení odpadu do dešťové kanalizace kostela.
Obnova původních asfaltových ploch komunikací v prostoru bývalého náměstí.
Vydláždění přístupové cesty z náměstí ke všem vstupům do kostela.
Obnova parkové úpravy náměstí a okolí kostela - terénní úpravy k zajištění odvodu vody od objektu kostela, obnovení trávníků, dosazení okrasných keřů, ošetření a dosazení původních stromů na náměstí.
Osazení laviček a dalšího mobiliáře ve středu náměstí a kolem kostela - repliky mobiliáře ze 70. let 20. století.
Další návrhy na restaurování historicky cenných prvků kostela jsou uvedeny v projektu na záchranu kostela sv. Víta v Zahrádce zpracovaném Ing. arch. Janem Faltou a Ing. Ivo Přichystalem v dubnu 2002.
B.3 Využití a vybavení kostela
Kostel sv. Víta a jeho nejbližší okolí bude využito ke zřízení památníku zátopové oblasti Vodního díla Želivka, k prezentaci unikátního dochovaného přemyslovského genealogického cyklu zachyceného na nástěnných malbách v kostele a místo setkávání rodáků a přátel a pořádání příležitostných kulturních a společenských akcí.
V kostele bude realizována:
- expozice o historii a uměleckém významu stavby;
- expozice o životě v zátopové oblasti VD Želivka;
- expozice o historii přípravy, stavbě a využití Vodního díla Želivka;
- multifunkční prostor pro kulturní a společenské akce.
Expozice popisující stavební a kulturní historii objektu a zejména zachované nástěnné malby obsahující přemyslovský genealogický cyklus bude soustředěna v prostoru presbytáře a zákristie. V oblasti na rozhraní presbytáře a kostelní lodi bude ponechán prostor využitelný jako jeviště při kulturních vystoupeních a společenských setkáváních s možností spuštění promítacího plátna od stropu objektu.
Expozice dokumentující život v zátopové oblasti Vodního díla Želivka, zejména v městysu Zahrádka, před stavbou přehrady bude zřízená po stranách hlavní lodi. Součástí expozice bude restaurovaná původní kazatelna, která je v současné době uložena ve věži. Do kostela budou zavěšeny panely s freskami sejmutými ze zbořeného kostela v Dolních Kralovicích. V rámci expozice budou využity vybrané dochované části zařízení kostela (původní hodinový stroj, varhanářská lavice, soška Pany Marie Lurdské...).
Ve střední části lodi bude vytvořen prostor s mobilními sedadly pro cca 150 diváků. Na okna lodi bude umístěno žaluziové zatemnění (popřípadě jiný z památkového hlediska vhodný způsob ovladatelného zatemnění) pro možnost projekcí v rámci kulturních pořadů.
U západního vstupu pod kůrem bude zřízen vstupní prostor s podkladnou, prodejem suvenýrů a nápojovým a občerstvovacím automatem.
Na kůru budou obnoveny varhany, zavěšen dataprojektor pro multimediální produkce a zřízeno oddělené technické zázemí pro projekci a ozvučení. Část kůru bude zpřístupněna návštěvníkům a bude zde umístěna expozice o historii přípravy a výstavby vodního díla Želivka a jeho současném využití.
Na věž bude umístěn nový zvon s automatickým hodinovým strojem a budou obnoveny věžní hodiny s ciferníkem k západní, východní a jižní straně.
B.4 Úprava a využití vnějšího prostoru
Na rozdíl od původní dokumentace se nepředpokládá přesun kašny a sochy P. Marie z bývalého náměstí blíže ke kostelu, ale zachování původní dispozice náměstí. Obnoveny by měly být asfaltové plochy obou původních komunikací v horní části náměstí. Komunikace blíže ke kostelu bude upravena až k vodní ploše pro umožnění přístupu techniky státního podniku Povodí Vltavy.
V centru horní části náměstí bude obnoveno zatravnění, ošetřeny a dosazeny stromy v původním rozsahu a doplněny lavičky a odpadkové koše (replika původního mobiliáře ze 70. let 20. století).
V horní části budou osazeny stojany na jízdní kola.
Celé náměstí i s prostorem bezprostředně obklopujícím kostel bude uzavřeno dřevěným více prvkovým zábradlím s ocelovými stojkami, které vymezí oblast přístupnou veřejnosti a zamezí bezprostřednímu přístupu k přehradnímu jezeru. V horní části budou zřízeny dvě vjezdové brány po obou stranách náměstí a vstup pro pěší a cyklisty naproti příjezdové komunikaci od silnice II/130. Třetí vjezdová brána bude umístěna na komunikaci v pravé dolní části náměstí tak, aby umožnila v případě potřeby příjezd techniky státního podniku Povodí Vltavy k přehradnímu jezeru.
Prostor náměstí bude využíván pro příležitostné organizované kulturní akce, zejména pro vzpomínkovou "Zahrádeckou pouť" konanou ke svátku sv. Víta.
Po obvodu náměstí budou osazeny informační panely s popisem a vyobrazeními původního vzhledu městysu Zahrádka.
Vzhledem k tomu, že se prostor památníku nachází v prvním ochranném pásmu vodárenské nádrže, bude sociální zázemí (chemické toalety) umístěno u parkoviště a odpočívadla u křižovatky veřejných komunikací v horní části bývalé obce mimo hranice I. ochranného pásma. U parkoviště budou umístěny kontejnery na tříděný odpad. Budou zde doplněny informační tabule s údaji o památníku a pokynech ke vstupu do vymezené oblasti ochranného pásma vodního zdroje.
B.5 Návrh etapizace prací – odhad nákladů
| ETAPA | Práce | Cena (Kč) |
|---|---|---|
| ETAPA 0: | Aktualizace projektu stavebních úprav objektu a záchrany nástěnných maleb | 800 000 |
| ETAPA I: |
|
3 300 000 |
| ETAPA II: | Fixace nástěnných maleb | 300 000 |
| ETAPA III: | Restaurace nástěnných maleb | 2 800 000 |
| ETAPA IV: |
|
2 500 000 |
| ETAPA V: | Úprava vnějších zpevněných ploch a zeleně, doplnění mobiliáře | 290 000 |
CELKEM |
9 990 000 |
C) Závěr
Realizace navržených kroků povede k záchraně unikátních nástěnných maleb, které dokládají identitu a kulturu českého státu v raném středověku a které nemají na českém venkově obdobu. Zároveň tak bude završena více než třicetiletá práce archeologů, historiků, vědeckých a uměleckých pracovníků a pracovníků památkové péče k podrobnému poznání, publikaci a zpřístupnění jedinečné památky.
Rovněž budou důstojným způsobem připomenuty, dokumentovány a veřejnosti zpřístupněny informace o osudech lidí a obcí vysídlených na základě centrálního rozhodnutí minulého režimu v rámci budování tzv. rozvinuté socialistické společnosti. Dojde tak k završení dlouhodobého úsilí místních obyvatel a občanských iniciativ směřující k alespoň částečnému obnovení zpřetrhaných kulturních a společenských vazeb mikroregionu, kde městys Zahrádka tvořil jako středisková obec významné centrum života a dopravní křižovatku.
Zpracoval: Ing. Jan Čihák
20. 3. 2008
o.s. Přátelé Zahrádky, cihak.jan@soukroma.cz
Literatura
- Nálezová zpráva, PhDr. Antonín Hejna, CSc., Archeologický ústav ČSAV, Praha 1976
- Kostel. sv. Víta v Zahrádce. Stavebně historický a archeologický průzkum, Ing.arch. P. Mošťák, Interní tisk SPKOKP Praha, 1975
- Restaurátorská zpráva a dokumentace o průzkumu v kostele sv. Víta v Zahrádce u Ledče n.S. Jiří Toroň, Praha 1975
- Restaurátorská zpráva o odkrývání středověkých omítek a maleb v kostele sv. Víta v Zahrádce, Jiří Toroň, Praha 1976
- Kostel sv. Víta v Zahrádce u Ledče, PhDr. Antonín Hejna, CSc., PhDr. Klára Benešovská, RNDr. Zuzana Plátková, Umění XXIX, 1981
- Novější objevy románské sakrální architektury v Čechách, PhDr. Antonín Hejna, CSc., Archeologické rozhledy XXXII, Praha 1981
- Projekt "Zajištění kostela sv. Víta v Zahrádce", Ing. Paták a kol. HYDROPROJEKT Praha, XI. 1977
- Projekt "Památník zátopové oblasti Zahrádka", Ing. arch. Wagner a kol., SURPMO Praha, 1983
- Výsledky archeologického výzkumu bývalého kostela sv. Víta v zahrádce a návrh prezentace archeologických nálezů uvedeného objektu, PhDr. Julie Šulcová, SSPPOP Pardubice, 29.12.1988
- Kostel sv. Víta Zahrádka - projekt na záchranu, Ing. arch. Jan Falta, Ing. Ivo Přichystal, SPÚ Pardubice, duben 2002
