Fotodokumentace akcí konaných v Zahrádce
→Pro zobrazení akcí konaných v Zahrádce od roku 2009 do současnosti klikněte zde.←
Informace o akcích dřívějších jsou na rozklikávacích kartách níže.
Dušičkový koncert 30.10.2004
Zleva:
1. obr: Vystoupení Svatopluka Karáska
2. obr: Kostel byl jako obvykle plný...
3. obr: Ondřej Velek seznamuje návštěvníky s činností sdružení.
4. obr: Karel Vrána a Miloš Doležal
5. obr: Svatopluk Karásek, Karel Vrána a Miloš Doležal
6. obr: Zaříkávačky Jana Franková-Doležalová se svojí dcerou nás děsí hrůzostrašnými historkami ze zahrádecké kroniky.
Dušičkový koncert v kostele sv. Víta - 2002
PÍSNĚ VZNEŠENÉ SAMOTY
balady Johna Dowlanda, Vladimíra Merty a moravských anonymů. účinkují: Vladimír Merta (absolvent FAMU-filmová a TV scénaristika a režie, hudebník, publicista, esejista a spisovatel. + Jana Lewitová - Absolventka AMU - operní zpěv, viola, vystupuje a nahrává se soubory staré hudby. Setkání rodáků a přátel Zahrádky-slovo k prvému zveřejnění kompletního přepisu kroniky obce Zahrádka - Ondřej Velek
Poslední akce v tomto roce proběhla v sobotu 2.listopadu odpoledne. V kostele sv.Víta se navzdory deštivému počasí sešlo na 70 návštěvníků, kteří, zahřátí horkým vínem a nádherným zpěvem Jany Lewitové a Vladimíra Merty, mohli nahlédnout do prvně zveřejněného přepisu zahrádecké kroniky a zavzpomínat nad staronovými vystavenými fotografiemi Zahrádky.
So/Ne 14. - 15.9. Dny evropského dědictví (European Heritage Days) Také kostel sv. Víta se zapojil do programu Dny otevřených kulturních památek. V tento den již tradičně zainteresované kulturní památky, a další objekty mají otevřeno pro veřejnost zdarma. Více info na www.ehd.cz.
Neděle 4.8.2002 Zahrádecká pouť
Zleva:
1. obr: Václav Bělohradský, zahrádecký rodák
4. obr: humpolecká skupina Camerata + herec Otomar Krejča
5. obr: Alena Štěrbová, t.č. zástupkyně ministryně školství ČR
- Sobota 16. června: proběhla v kostele sv. Víta Ustavující schůze sdružení (Přátelé Zahrádky) volby představenstva sdružení, malý program, seznámení s plány a činností sdružení. V současné době proběhl na kostele Sv. Víta oprava krovů a postřik proti tesaříkovi (společnost PUPCE).
- PUPCE chce zařadit kostel do programu záchrany archivního dědictví (PZAD 2003) a připravuje program využití kostela na následující roky (v první řadě sanace, teprve potom průzkum fresek)
- V letošním roce získalo sdružení Přátelé Zahrádky podporu od Kraje Vysočina na kulturní činnost spojenou se záchranou kostela sv.Víta - 20 000 Kč.
- Během jara 2003 bude obnovena přípojka k el. proudu a zřízeno odběrné místo el. energie v kostele.
Dušičková slavnost v kostele sv. Víta 27. října 2001
27.října 2001 odpoledne bylo opět zahrádecké náměstí plné lidí. Díky aktivitě členů občanského sdružení "Přátelé Zahrádky" začínala od 16:00 v kostele sv. Víta malá slavnost při příležitosti Svátku zesnulých. Lidé, kteří přicházeli na místní hřbitov vzpomenout na své blízké, se tak mohli zúčastnit vernisáže výstavy dřevěných plastik patera Jana Jakuba Meda, O.Praem, poslechnout si skladby Giuseppe Tartiniho v podání humpoleckého komorního tria ve složení Dita Čeledová Urbánková (flétna), Petr Lisý (violoncello) a Stanislav Žaloudek (housle), a zavzpomínat při stylově laděném, poetickém čtení úryvků ze zahrádeckých kronik, které přednesl pan Miloš Doležal, rodák z blízkých Horních Pasek a pracovník Českého rozhlasu se svojí ženou, paní Janou Doležalovou. Úryvky z kronik, které byly pojaty jako vzpomínka na zahrádecké, dnes již nežijící obyvatele, byly doplněny básněmi z tvorby pana Miloše Doležala. Slavností provázela Marcela Kubíčková, ředitelka Městského kulturního a informačního střediska v Humpolci, které bylo spolupořadatelem této akce. Na závěr byli všichni návštěvníci pozváni na sklenku horkého svařeného vína, které jistě zpříjemnilo prohlídku vystavených dřevěných plastik pana Meda a příjemně zapadlo do koloritu celého "dušičkového" odpoledne ve svíčkami rozzářeném kostele.
Koncert navštívilo kolem sta diváků z blízkého i dalekého okolí, druhý den, v neděli, kdy výstava pokračovala od 10:00 do 16:00, výstavu průběžně navštívila další stovka lidí.
Brigáda v Zahrádce
13.10.2001 od 13:00 bylo na bývalém náměstí Zahrádky rušno:
Více než 20 členů sdružení i ostatních nadšenců a přátel Zahrádky přišlo pomoci vyčistit zahrádecké náměstí od dvacetiletých náletů, pařízků, suchého listí, apod, za pomoci motorových pil a jiné techniky byly citlivě prořezány stromy a odstraněny přerostlé plevelové keře a vysoká tráva. Uprostřed náměstí se pak, tak jako kdysi vyloupla kamenná socha Bolestné Panny Marie vytvořená v roce 1738 pardubickým sochařem a řezbářem Jakubem Teplým a níže položená i krásná kamenná kašna, která tu stojí již od roku 1886.
Poděkování patří všem, kteří věnovali jedno z mála slunných odpolední této zcela nezištné a namáhavé brigádě a místo sledování významného fotbalového utkání v televizi (!) se chopili nářadí a odvedli v Zahrádce skutečně velký a na první pohled patrný kus práce. Zvláštní poděkování patří také panu Blažkovi, starostovi Horních Pasek, který osobně dojel na místo traktorem s valníkem a pomáhal nakládat a odvážet vykácené náletové stromy.
V neděli, dne 5.8.2001 ve 12 hodin bylo zahájeno v městečku Zahrádka slavnostní otevření kostela sv. Víta po více než 25 letech.
Akci organizovalo občanské sdružení "přátelé Zahrádky", které si klade za cíl zachránit tuto vzácnou kulturní památku - kostel sv. Víta a vrátit Zahrádce její zapomenuté jméno a místo v mapě našeho regionu. Slavnostního otevření kostela se zúčastnilo více než 1000 rodáků a přátel Zahrádky i osobností z kulturních organizaci regionu.
Slavnost zahájila Marcela Kubíčková, ředitelka Městského kulturního a informačního střediska v Humpolci, jež bylo spolupořadatelem této akce. Úvodní moudrá slova pronesli významní rodáci pan Mons. Karel Vrána a Miloš Doležal, spisovatel a redaktor Českého rozhlasu. Zástupkyně Památkového ústavu v Pardubicích poděkovala za iniciativy přátel Zahrádky vedoucí k záchraně fresek kostela sv.Víta. Na závěr zakladatelé sdružení "Přátelé Zahrádky" restaurátorka Daniela Hejretová, Jana Kašparová a Ing. Ondřej Velek seznámili přítomné s cíl sdružení a pozvali je ke spolupráci na dalších akcích. Slavnost doprovázel zpěv a hudba sester Mirky a Evy Časarových, při jejichž závěrečné písni Svatý Václave se kostel sv. Víta znovu krásně rozezněl mnoha hlasy přítomných přátel Zahrádky...
Kromě výstavy fotografií Zahrádky z dílny fotografky Aleny Dvořákové bylo celé odpoledne v kostele možno shlédnout i archivní fotografie a materiály zahrádeckého Sokola opatrované panem Zdeňkem Olišarem, krásnou dřevěnou plastiku pátera Jakuba Meda. Před kostelem se návštěvníci mohli osvěžit čerstvě praženou kávou připravenou na z historické pražičce. Celá akce za hezkého počasí trvala 5 hodin, poslední návštěvníci se rozcházeli kolem půl šesté odpoledne.
Občanské sdružení "Přátelé Zahrádky" touto cestou děkuje všem, kteří se podíleli na přípravě této akce, a návštěvníkům, kteří věnovali na oživení kostela a akce na konto našeho sdružení téměř 20 tisíc Kč.
Dále děkujeme:
firmě Kormorán se sídlem v Zahrádce za velice vstřícný přístup a konkrétní pomoc při akci
firmě Povodí Vltava za povolení vstupu do ochranného pásma a příslib další spolupráce
firmě ASTA Praha za sponzoring prvních letáčků o Zahrádce
Městskému kulturnímu a informačního střediska v Humpolci za prezentaci akce v tisku i na Internetu
Památkovému ústavu v Pardubicích za příslib spolupráce na opravě kostela
Panu ing. Vladimíru Křivánkovi z Ledče za věnované fotografie
dalším zde nejmenovaným přátelům Zahrádky.
Těšíme se s Vámi na další setkávání na koncertech a výstavách v kostele sv. Víta.
Rádi bychom s Vaší pomocí připravili i další akce jako by mohlo například být předčítání ze zahrádecké kroniky, videoprojekci filmů o Zahrádce a Dolních Kralovicích, příprava stálé výstavy o zatopených obcí apod.
Sdružení Přátelé Zahrádky je všem otevřené a ocení Vaše nápady a podporu!
CESTA DO ZAHRÁDKY PO 25 LETECH
Vážení přátelé,
v této zvláštní chvíli si dovolím být osobní. Přestože v údolí, leží kostel sv.Víta ve středu celé okolní krajiny. Byl také tak budován. Jdete-li i dnes po okolních kopcích, zrak se vám vždy přirozeně sveze k čepicovité kostelní věži. Tato svatyně je také začátkem mého života. Hmotným svědectvím kontinuity zahrádecký rodák Miloš Doležal, Český rozhlasrodu, prostorem mimočasového setkávání s předky. Kolem kostela, v hlíně bývalého hřbitova, práchniví kosti mých dávných paseckých dědů a bab, kteří sem lesy neděli co neděli scházeli. Zde probíhaly jejich svatební obřady, a když leželi v truhlách, tady se s nimi obec loučila. Zde v chrámu zpívala moje prabába Antonie, támhle v rohu stával a klečel svatý poustevník Antonín Vondra, tady v lavicích sedal můj děda Josef Vondra. Zde měli svatbu i moji rodiče a bylo v přirozeném řádu dějů, že jsem u sv.Víta byl několik dní po svém narození pokřtěn i já a v nedaleké hospodě U Horkých na náměstí také řádně zapíjen. A vlastně i jeden z mých prvních uvědomělých a pro můj život zásadních zážitků se vztahuje k Zahrádce: je slunečný den, scházíme městečkem a lidé bourají své domy a stavení. Matně si vzpomínám na některé tváře, úzkostné a čímsi temným poznamenané. Až později jsem si uvědomil pravý význam spatřeného obrazu - že se tu tenkrát rozrušovala staletími utvářená obec, odvěká pospolitost, zpřetrhávaly se sousedské vazby, ničily se otisky lidských rukou, demolovala se paměť.
Příběh zničené Zahrádky - jak při vyslovení tohoto jména dnes nemyslet na onu zahrádku-zahradu Eden - tedy příběh Zahrádky je vlastně také příběhem člověka 20.století, který sám sebe ve jménu pokroku destruoval a trýznil a s přesvědčením, že jeho život tak bude svobodnější a šťastnější, si pod sebou podřezával větev. Tam, kde stávaly hospody, dnes rostou kopřivy a tam, kde stávaly domy a mlýny, se dnes prohánějí ryby. Viditelných stop už mnoho není. Ale přesto cosi zůstává, přebývá, vyzařuje - dere se o slovo. Bývalí zahrádečtí občané a jejich potomci jsou dnes rozházeni doslova po celém světě. Přesto jsou neviditelnými pouty spojeni, pospojováni tvoří novou pospolitost, sousedství na dálku. V tom spatřuji naději.
Každý v sobě nosíme svoji užší vlast jako jakési osudové poznamenání. A ať nás nevyzpytatelné dráhy životů zanesou kamkoli, tak ani dálka, ani čas a dokonce ani zničení rodného domu (vygumování rodiště z mapy!) nemůže zrušit naše domovské právo, které jsme získali prvními doteky očí a nohou na téhle krabaté zemi. Jedna latinská moudrost praví, že vše podstatné si člověk nosí s sebou. Jistě je tím míněn i onen základní obraz domova jako předobraz čehosi bezpečného a důvěrně hřejivého. Jako když se u stolu zalitého sluncem sejdou u nedělního oběda všichni, i ti mrtví, které jsme milovali. Ve známém ruském filmu Pokání se říká, že cesta, která nevede ke kostelu, nemá smysl. Můžeme říci, že křovím a býlím zarostlá cesta do středu, k srdci Zahrádky, smysl má.
Miloš Doležal
(prosloveno při otevření kostela sv.Víta v Zahrádce po 25 letech, v neděli 5.8.2001)